čtvrtek 28. září 2017

Tak sem tu.

   Milej deníčku, dneska sem byla poprvý v Děravým kotli. Bylo tam plno divných lidí a měla sem fakt hroznej hlad. Nakonec mi jídlo nabíd jeden hrozně milej kluk, měl tak nádherný vlasy a tričko! No a ten kluk, on mi dal jídlo. Ale vůbec dobře nevonělo a bylo mi po něm pěkně blbě. Poblila sem se, byla to ostuda. Ale sem si jistá, že to tak nemyslel. Nakonec si sednul na tu židli, kterou sem poblila. Přidělili mi pokoj, do kterýho se sotva vejdu, ale co už.

   Už se pomalu blíží vodjezd do Bradavic a sem z toho pěkně nervozní. Dneska večer byl v kotli opět ten milej kluk s nádhernýma vlasama a tričkem. Jídlo už mi sice nedal, ale zato mi slíbil, že se mnou pude ven. Jmenuje se Ethan a má kamaráda Huga, což je fakt dobrý. Ještě tam byla nějaká holka. Bavili sme se o Bradavicích, prej tam maj hroznou fůru schodů. To si snad dělaj srandu, doufám, že mě přiřadí do nějaký koleje, která nebude ve věži. Doufám, že to bude Mrzimor, prej je to blízko do kuchyně. Pak mě strašili s famfrpálem, jako by toho s tim sportem snad nebylo dost. Toho se fakt strašně bojim. Prej abych mohla letět na koštěti, tak se musim vodrazit a vyšvihnout. To jako nevim teda, s tim já nesouhlasim. Asi nikam nepojedu.

   Dneska sem šla do tej Příčnej ulice, vo který všichni tak mluvěj. Maj tu teda pěkně úzký dveře všude. Vybrala sem si prachy u skřetů a šla si koupit hůlku, to je takovej ten klacek jak se s nim mává. Před obchodem jsem potkala Ethana, málem sem zapomněla, že mám hlad. Dostala sem hůlku z vínovýho dřeva. Sice nemám ráda víno, to spíš dorty, ale je elegantní, protože sem taky elegantní.  Pak sem šla nakoupit nějaký hadry. Přišel tam i Ethan, ale asi mě pořádně neviděl, protože ani pořádně nezamával. Našla sem si kamarádku, která měla špízy, ale nic mi nedala, tak se asi už kamarádit nebudem. Koupila sem supr velký hadry, natahovací zelený legíny až k pupku a letní modrý tílko, abych se moc nepotila, protože to je pak pěknej hnus. A taky žáby. To sou jakože žabky ale větší. A taky krásnou růžovou brašnu a peněženku. Už sem měla fakt velkej hlad, tak sem se šla převlíct do cukrárny. Zamkli mě tam. Tak sem snědla trochu větší kus dortu, než mi někdo otevřel. V Kotli sem potkala Ethana a Huga, porovnávali si ty svoje klacky. Taky tam byl kluk, co si říká Finn. Říkali, že se v Bradavicích naučíme měnit jabka na dorty, to abych začala sázet sad. Ruplo mi tričko a Ethan mi slíbil, že mě vezme na zmrzku nebo já jeho. Tak du spát, ať to rychle uteče.

"Radši budu nenáviděná pro to, co jim, než milovaná za to, že nejim."
- Bertha Stuffy

0 komentářů:

Okomentovat

 

Bertha Stuffy Template by Ipietoon Cute Blog Design